Hravá loutková inscenace doprovázená živou kapelou rozvíjí představu, co se děje ve městě, když spíme. Za rozsvícenými okny domů můžeme pozorovat siluety lidí, kteří ještě nešli spát. Z okna odnaproti vylézá na římsu náměsíčný soused, v bance za rohem se právě stala loupež a jedna samozvaná superhrdinka se vydává do ulic. Noční město září světlem blikajících pouličních lamp a barevných neonů, v jeho ulicích se zjevují a mizí tajemné stíny. Kdo se v nich schovává? Kdo na koho čeká a kdo koho hledá? A proč se říká, že pod lampou je největší tma? Město v noci nespí. Město v noci žije. Nemusíte probdít celou noc, abyste to všechno mohli prozkoumat – přijďte do Polárky. Jestli se nebojíte tmy…

Za domečky pro výrobu scény děkujeme skladu galerijního a výtvarného materiálu art re use.

Kovbojové a cowgirls, ostrostřelci a ostrostřelkyně, indiáni nebo kozáci… Wild West Show Buffalo Billa přiváží do Brna mišmaš šestákových příběhů a nejryzejších klišé z Divokého západu i celého světa. Onoho srpnového dne roku 1906 sklidí velkolepý potlesk, stejně jako na dalších zastávkách po celé Rakousko-uherské monarchii. Není divu, že lákání dálek a dobrodružství podlehne jeden z nadšených diváků. Dvanáctiletý Bořek uteče z domu a tajně se k pozoruhodné kompanii vedené fanfaronským principálem přidá. Romantický sen ale rámcuje jiný historický kontext. Píše se rok 1950 a Bořek, už dospělý, utíká znovu. A tentokrát ne z rozmaru, ale z holé nutnosti. Vedle možná až naivní lásky k westernovým příběhům, z nichž se zrodil fenomén českého trampingu, je tak dalším tématem iscenace i nostalgický vztah české společnosti k Novému světu a iluze svobody, jež Amerika mnohým symbolizovala. Ostatně problematika emigrace – ať už dobrovolné či vynucené okolnostmi, spojuje příběhy na scéně s naší dnešní realitou.

Barvité balábile dějů se na jevišti rozehrává díky loutkám a jejich interakci s živými herci. I scénografie přejímá onu výsostnou kočovnickou povahu příběhu. Představení je koncipováno jako mnohojazyčné, jazyková bariéra ale nutí postavy volit slova co nejjednodušší – a když dojdou, přichází na řadu řeč obrazů, gest a pohledů…

Inscenace má premiéru v rámci festivalu DSB.